Výlet do země nezemě

Existuje Amerika? Ne, tohle neni žádnej surrealisticky psychedelickej nesmysl, kterej nás napadl na privátním dýchánku ve Woodstocku, je to docela dobrá věc na zamyšlení. Projeli jsme jen docela malej kousek země, navíc geograficky a dejme tomu i kulturně ucelenej, setkávali jsme se prakticky výhradně s bílýma vysokoškolsky vzdělanýma lidma, a stejně nám přijde, že se o Americe nedá mluvit jako o jednom celku. Kdybych chtěla najít něco „typicky americkýho“, tak fakt nevim, co by to bylo, možná kromě americký vlajky, protože ta je nejen americká, ale taky všudypřítomná.

Z našeho středoškolskýho zeměpisu jsme zvyklý vnímat spíš státy v jejich oficiálních hranicích, a ne mikroregiony, který jsou na mapách tak nějak neviditelný. Mám dojem, že pro Evropana a jeho vžitou představu národního státu je hrozně mentálně náročný si představit něco tak důležitýho a samozřejmýho, jako je Amerika, jako mozaiku o minimálně padesáti naprosto rozdílných kouscích.

Protože ono těch kousků ani není padesát. Vlastně si ani nejsem úplně jistá, jestli existujou ty místa jako Jih, Nová Anglie nebo Středozápad. Neliší se regiony, liší se lidi.

Někdo nám říkal, že pokud si zajedeme kousek dál od velkých měst na východním pobřeží, do Západní Virginie, Nebrasky, nebo tak, že uvidíme tu opravdovou Ameriku. Že přece New York není ta opravdová Amerika. No, není, ale to Západní Virginie taky ne. Opravdová Amerika je podle mě to, když jedete z místa na místo, kde to jde, tam se zastavíte, chvíli vnímáte, dozvíte se a naučíte něco novýho…a pořád jste v Americe. Ta různorodost, která je docela nenápadně schovaná mezi Rio Grande a devětačtyřicátou rovnoběžkou. Ta se musí zažít na vlastní kůži.